top of page

 

Vyjádření Výboru Společnosti Jakuba Jana Ryby k poštovní známce „Jakub Jan Ryba“

 

Zařazení poštovní známky „Jakub Jan Ryba“ do emisního plánu na rok 2015, o něž SJJR usilovala, přivítalo její vedení s velkou radostí. Když se nepodařilo prosadit známku před deseti lety, doufali jsme, že jubilejní rok 250. výročí narození a 200. výročí úmrtí Jakuba Jana Ryby bude pro Českou poštu dostatečně pádným důvodem.

známka JJR.jpg

Již v dopise, jímž SJJR v říjnu roku 2013 požádala o zařazení známky do emisního plánu na rok 2015, její předseda upozornil na to, že neexistuje žádný věrohodný Rybův portrét, a protože je všeobecně užívaná podobizna vytvořená Gustavem Ptákem v roce 1895 historickým nesmyslem, neboť je na ní Ryba zpodoben jako muž zarostlé tváře (podobně jako muži na konci 19. století), vyslovil již zde přání, aby se návrh poštovní známky této podoby zdržel a využil především jiné symboly, které se k Rybovi vážou a odkazují k jeho činnostem, jimiž se trvale zapsal do povědomí veřejnosti (varhany, farní kostel, školní deník, podpis, pečeť…). Vedení SJJR přivítalo také možnost osobně se setkat s autorkou výtvarného návrhu, která byla vybrána odbornou komisí. Autorka navštívila kostel Povýšení sv. Kříže a seznámila se s problematikou „neexistence“ Rybova portrétu. Sama vedení SJJR sdělila, že bude muset vytvořit několik návrhů a že se na některých z nich portrétu nevyhne. Zároveň nás upozornila, že poté, kdy návrhy odevzdá, bude již na nás jako zadavateli známky, jak jednáním s poštou konečný výběr ovlivníme. Sdělila též, že odborná komise zasedne někdy počátkem roku 2015, ale ona jistě návrhy vyhotoví dříve a poskytne nám je, abychom se s nimi mohli seznámit a poté případně argumentovat ve prospěch jednoho z nich.

Zůstane už paradoxem, že právě od nás získala autorka fotografii obrazu Václava Mánesa, na němž je zpodoben padesátiletý dr. Josef Arnošt Ryba, nejstarší Rybův syn. Ve snaze ukázat na příkrý kontrast mezi všeobecně uváděnou, výše zmíněnou Rybovou fiktivní podobiznou a tímto portrétem, který nese rysy doby, v níž žil nejstarší Rybův syn (oděv, hladce oholená tvář, účes) a která byla vzdálena od Rybovy smrti pouhých 40 let, a především v dobré víře bylo vedením SJJR autorce sděleno, že Rybův syn mohl být otci podobný a že Ryba mohl vypadat podobně jako on. Tehdy nás ještě nenapadlo, k jakým absurdním koncům tato naše zmínka dospěje. Tehdy jsme totiž nemohli tušit, že se tato „nevinná“ poznámka stane pro autorku impulsem k tomu, aby dotyčný portrét Rybova syna překreslila a následně vydávala za portrét Jakuba Jana Ryby!!!

Jak jsme se později dověděli, chtěla pošta výběr známky uspíšit a protože autorka měla návrhy již hotové, sešla se odborná komise ještě před koncem roku 2014, o čemž ale vedení SJJR nikdo neinformoval. Své návrhy nám autorka zaslala v předvečer dne, kdy zasedala odborná komise, aniž bychom věděli, že zasedá, s tím, že nyní je vše již na nás. V dopise mj. sdělila: „Neodolala jsem a na dvou známkách jsem se pokusila o portrét Mistra. Nechala jsem se inspirovat Vámi mně danou podobiznou Rybova příbuzného, která by mohla nést rodové rysy.“ Mezi pěti návrhy byly tři bez portrétu a dominovaly na nich starorožmitálské varhany. Pozoruhodným detailem celé „kauzy“ je fakt, že právě na těchto návrzích byl chybně uveden letopočet Rybova úmrtí, místo roku 1815, rok 2015!, na což jsme autorku obratem upozornili.

Z narychlo svolaného zasedání Výboru SJJR a z jednání s vedením Podbrdského muzea jednoznačně vyplynulo, že známka, na níž je vyobrazen portrét Rybova syna v pozadí se starožmitálskými varhanami, rozhodně není vhodnou poctou Jakubu Janu Rybovi. Všichni se shodli, že Rybu nejlépe reprezentuje návrh s varhanami a kometou, v níž je vepsáno jeho jméno.

Toto své stanovisko sdělil předseda SJJR e-mailem pracovnici z oddělení známkové tvorby třetí pracovní den od doručení návrhů a zároveň upozornil na chybné datum, které bylo uvedeno na všech třech návrzích bez portrétu. Ta však obratem odpověděla, že odborná komise již zasedala, vybrala návrh s portrétem a na něm je letopočet správně, tudíž se nemusí nic opravovat. Ve své reakci na tyto informace předseda SJJR zdůraznil, že není možné prezentovat Rybu jako jeho syna a vyslovil politování nad tím, že výběr známky proběhl narychlo, aniž by o tom byla SJJR informována.

Pracovnice pošty ke své odpovědi přiložila vyjádření předsedy komise akad. malíře Jana Kavana, v němž mj. čteme: „Komise pro výtvarná řešení poštovních známek České pošty vybrala ze všech předložených návrhů paní Evy Haškové záměrně ten, na kterém se autorka pokusila o nové zobrazení J. J. Ryby. … Členy komise zaujala právě odvážná koncepce pojetí skladatelova portrétu. Dobrý profesionální umělec nechce jen donekonečna reprodukovat navyklá klišé, jakými jsou v tomto případě varhany – (byť krásné) nebo naivistický domnělý profil skladatele. … Berte to prosím tak, že všem nám přece upřímně jde o co nejdůstojnější uctění vzácného člověka, který nám přes svůj strastiplný život zanechal tak krásný odkaz.“ V závěru zdůraznila, že rozhodnutí komise je závazné a jeho rozhodnutí měnit nelze.

Ve svém dopise, adresovaném předsedovi a členům komise předseda SJJR mj. vyslovil přesvědčení, že kdyby měla komise k dispozici naše argumenty a seznámila se s podobiznou Rybova syna, která jejím členům patrně známa nebyla, nemohla by dotyčný návrh schválit. Vyslovil přesvědčení, že je lépe neuvádět žádnou podobiznu, než uvádět smyšlenku. Vyslovil názor, že představení Rybovy tváře jinak, než je mylně zažito, by bylo zcela jistě zajímavé, kdyby tu Ryba neměl obličej svého syna. Zároveň vyslovil pochybnost, zda je k tomuto nejvhodnějším nástrojem právě poštovní známka. Ve svém dopise dále uvedl: „Proto se musím oprávněně zeptat, zda se komise seznámila s portrétem Rybova syna Josefa Arnošta Ryby, profesora a děkana lékařské fakulty K-FU. Jeho tvář nyní nese jeho otec. Máte pocit, že je to správné, obhajitelné? Nazýváte to odvážnou koncepcí. Nemohu se ubránit přesvědčení, že jde o překreslený portrét. K prezentaci svého tvrzení přikládám oba obrázky. Na prvním je detail z oleje Václava Mánesa. V případě známky věnované Josefu Arnoštu Rybovi bychom byli nanejvýš spokojeni. Ale o tu tady nejde. Větší argument proti známce s portrétem, než srovnání těchto dvou obrázků, nemám. Dle mého názoru je naprosto nepřípustné takto ztotožnit dvě osobnosti. Musím hájit nezadatelné právo Josefa Arnošta Ryby na vlastní podobiznu. Nechť se k tomuto vyjádří odborníci v oblasti výtvarnictví. Žádám proto, aby se členové komise s těmito argumenty seznámili. Domnívám se, že je to dostatečný důvod k tomu, aby se odborná komise opět sešla. Pokud by byla možná naše přítomnost na tomto jednání, rádi bychom se ho zúčastnili. Smutné je, že Ryba – hudební velikán a úžasná osobnost musí být opět prezentován jen obličejem (v tomto případě obličejem někoho jiného), jako by to bylo to nejpodstatnější. Pro mě má mnohem větší váhu symbol komety odkazující k Rybovu nejslavnějšímu dílu a k jeho poselství a Rybovy varhany. A nejen pro mě… V roce 2015 jsme chtěli oslavit Rybovu památku, přiblížit ji co nejširšímu okruhu, a hlavně obrátit pozornost zcela jiným směrem – zajet na hlubinu, k podstatě Rybova odkazu, o kterém píšete, ale tím není jeho podoba, nýbrž jeho hudba a její poselství. Známka tomu měla napomoci. Odpoutat se od toho, co se nabízí jako první… V této podobě však v době prahnoucí po senzacích vyvolá jen nekonečné diskuse, které stejně nepovedou k žádnému řešení…“

Veškeré další jednání vedl předseda SJJR telefonicky přímo s pracovnicí oddělení známkové tvorby. Ta jej ujistila, že autorka návrh na doporučení komise přepracuje a „Rybovy“ rysy pozmění. Do jaké míry se tak stalo, posoudíte sami, až známka vyjde. Posledním pokusem předsedy SJJR o zvrácení tohoto stavu se stal dopis adresovaný vedoucímu oddělení známkové tvorby Ing. B. Janíkovi. V jeho odpovědi, v níž cituje stanovisko autorky návrhu i předsedy komise a navíc uvádí chybně Rybovo jméno!, mj. čteme: „Návrh vydat tuto poštovní známku přišel prioritně z České pošty (osobně jsem ji v Námětové komisi MPO ČR navrhoval). Je možné, že mezi dalšími podněty k vydání této známky byl i podnět Váš…“ Co k tomu dodat? Nejen, že jsme se nedočkali žádné vděčnosti za to, že jsme komisi upozornili na omyl, kterého se dopouští schválením známky, na níž je zpodoben Rybův syn, nakonec jsme se vlastně dověděli, že ani nejsme jejími zadavateli. Dobře míněný boj za odstranění Rybovy domnělé podobizny tak v tomto případě představuje skutečně Pyrrhovo vítězství. Lze snad jen litovat vynaložené námahy a času, které bylo možno zúročit jinde a jinak.

Z výše uvedených důvodů bylo vedení SJJR nuceno se od dotyčné známky plně distancovat.

.

bottom of page